Nohejbal - základní pravidla a průvodce

Obsah: 

  1. Vznik nohejbalu
  2. Základní pravidla nohejbalu
  3. Rozměry nohejbalové hřiště
  4. Výška sítě na nohejbal
  5. Povrch hrací plochy
  6. Míč na nohejbal
5

Vznik nohejbalu

Nohejbal je míčový kolektivní sport, který byl založen v Československu v roce 1922, konkrétně v klubu Slavia Praha, kdy hráli fotbal přes provaz. Anglický název pro nohejbal je Football tennis nebo Futnet, v němčině se pak používá Fußballtennis. Česká nohejbalová reprezentace získala nejvíce titulů z MS a ME ze všech českých reprezentací.

Základní pravidla nohejbalu

Cíl hry:

  1. Zahrát míč do soupeřova pole dovoleným způsobem tak, aby jej soupeřovi hráči nemohli zachytit a vrátit do hry
  2. Zabránit soupeři zahrát míč do svého vlastního pole
  3. Zachytit míč zahraný soupeřem do svého vlastního pole
  4. Rozehrát zachycený míč do útočné akce

Začátek hry:

Hra začíná podáním, když hráč z týmu, který začíná, hází míč do hry a snaží se ho poslat přes síť na stranu soupeře. Podání musí být provedeno z vymezeného prostoru za základní čárou a musí být provedeno nohou. 

Pohyb a hráčské doteky

  • Hráči se mohou pohybovat po celém hřišti a mohou používat libovolné části těla k dotyku míče, s výjimkou rukou a paží. Každý hráč smí na míč dotknout pouze jednou, s výjimkou bloků, které jsou povoleny pouze v případě, že míč je na soupeřově straně sítě.
  • Míč musí být zahrán do soupeřova herního pole jen přímým dotekem hráče, nikoliv odrazem od
    země. Hráč se dotkne míče odraženého od soupeřova herního pole
  • Při hře dvojic či trojic provedou hráči akci jedním, dvěma nebo třemi dotyky míče střídavě tak, že
    mezi jednotlivými dotyky může míč dopadnout na zem v herním poli maximálně jednou. Mezidopad
    není nutný. Při jedné akci jednotlivců (kategorie mladšího žáctva) či dvojic či trojic může míč
    dopadnout na zem nejvýše dvakrát, při hře jednotlivců (ostatní věkové kategorie) jednou.
  • Týž hráč se smí znovu dotknout míče jen po doteku jiného hráče nebo po odrazu míče od soupeřova
    herního pole. Ve hře jednotlivců se smí hráč dotknout míče dvakrát po sobě.

Blok

Hráči mohou blokovat soupeřovu střelu, ale pouze v případě, že míč je na soupeřově straně sítě. Blok musí být proveden nohou a musí být proveden tak, aby se hráč nedotkl soupeře a ani sítě.

Chyby

Chyby jsou v nohejbale obvykle spojené s neplatným dotykem míče, neplatným blokem, překročením sítě, dotykem sítě nebo zemi na soupeřově straně sítě, nebo s překročením základní čáry během podání. Pokud hráč udělá chybu, soupeř získá bod a právo na podání. Pokud hráč udělá tři chyby v řadě, je to nazýváno jako "tři chyby" a soupeř získá bod a právo na podání.

4

Rozměry nohejbalové hřiště

  • Rozměry hřiště na nohejbal má rozměry 18 x 9 metrů  pro dvojice a trojice. Hřiště je rozděleno na dvě poloviny sítí. Hraje se tedy na stejně velkém hřišti jako volejbal
  • Nohejbalové hřiště pro jednotlivce má menší rozměry, konkrétně 13 x 9 m. 
  • Hřiště je obklopeno volnou plochou, která je na všech stranách minimálně 3 m široká pro venkovní hrací plochu, pokud a 2,5 m široká pro vnitřní hrací plochu, pokud Rozpis soutěže nestanoví jinak

Oficiální pravidla nohejbalu ke stažení zde

Výška sítě na nohejbal

Vzdálenost horního okraje sítě od povrchu hřiště po celé jeho šířce je se liší podle věkových kategorií: 

  • 100 cm (povolená odchylka ± 2 cm) pro mladší žactvo
  • 110 cm (povolená odchylka ± 2 cm) pro ostatní věkové kategorie včetně dospělých

Povrch hrací plochy

Přípustné materiály pro nohejbal jsou antuka, písek, hlína bez kamenů, obvyklé umělé povrchy. Naopak nohejbal se oficiálně nesmí hrát na povrchu jako je beton, kámen, dlažba, asfalt, tráva, škvára, struska apod.

Míč na nohejbal

Hraje se speciálním nohejbalovým lepeným míčem z přírodní nebo umělé kůže. Míče na nohejbal se liší od klasických fotbalových míčů.